Bílý Masiv – Darina Alster

24.9. – 22.10. 2014

První výstava v NOVu je site specific happening, kterého se může zúčastnit každý návštěvník.

Vstupenkou do happeningu je komplet bílé oblečení: kdo nebude v bílém, může se zúčastnit pouze jako divák. Zájemci si mohou bílé oblečení vypůjčit z instalace.

Darina Alster k tomu říká: „Ve zrekonstruovaném gotickém sklepě jsem vycítila prostor, který je jeho jádrem. Ráda bych udělala experiment, ve kterém bychom společně vyplnili toto jádro vlastními těly oblečenými v bílém.“

Sejděme se 24.9. všichni v bílém! Staňme se součástí bílého masivu. Vytvoříme duchovní skulpturu z vlastních těl. Prohlédneme si bílá místa v mysli. Budeme sledovat, jak naše vědomí postupně mizí v kolektivním nevědomí.

 

Bílá je barva klidubílá je holubice míru  bílá je nevinnost

bílá je barva života i smrti

bílá není barva.     

1 b White Cubic 2005

 

Darina Alster (1979) je vizuální umělkyně, performerka, publicistka a pedagožka, žije a pracuje v Praze. Nejčastěji se vyjadřuje v performancích, mluveném slovu, multimediálními instalacemi  a videem. Hlavními tématy její tvorby jsou Čas, identita, náboženství a osobní či politické vztahy.V jejích performancích překračuje hranice běžné reality, narušuje běžné situace nepochopitelnými iracionálními jevy, čímž nechává promlouvat podvědomí. Ráda kombinuje nová media s medii archaickými, jako je například Astrologie,Tarot, náboženství, pohádky a jiné druhy archetypu. Realizované projekty: Poklad, Pieta, Zpovědnice, Personal Tarot, Naked Lunch, Bianca Braselli, Fembot, Thelematrix, Pomník obětem Kapitalismu, Imago Dei.

unnamed (1)         unnamed (3)        unnamed (4)

Art space NOV je multifunkční prostor pro současné umění s důrazem na tzv. nová média, ať už se jedná o instalace, performance, video art, konceptuální projekty či autorská čtení. Projekt NOV využívá genia loci sklepa renesančního domu č. 49 na Pernštýnském náměstí v Pardubicích, netradičního prostoru, v němž téměř chybí rovné zdi. NOV je pojmenován podle temné lunární fáze, a právě v tuto dobu se konají vernisáže, z nichž se stává pohyblivý svátek v souladu s přírodními rytmy. Jejich doplňkem jsou úplňková autorská čtení.

Art space NOV bude slavnostně otevřen 24.9. 2014, a to site specific happeningem pražské umělkyně Dariny Alster s názvem Bílý Masiv. Tohoto happeningu se může zúčastnit každý, kdo přijde v bílém oblečení, zájemci si jej mohou také na místě půjčit.

V říjnu (od 24.10.) se můžeme těšit na studenta Akademie výtvarných umění Ondřeje Petrlíka, původem z Pardubic, který představí sérii skulptur pojmenovaných Řasa v oku.

Ryba, hlubina, lotosy je název poslední letošní výstavy, která bude zpřístupněna na přelomu roku (od 22.12. 2014). Jedná se o meditativní kaligrafie Aleše Rolečka.

aswd

Řasa v oku – Ondřej Petrlík

24.10. – 19.11. 2014

Ondřej Petrlík (1989) studuje od roku 2009 v ateliéru malby na Akademii výtvarných umění v Praze u Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy. Má za sebou zahraniční stáž na Hochschule für Bildende Künste Dresden u profesora Adamskiho a účast ve finále Ceny kritiků za mladou malbu.

V NOVu představí sérii skulptur s názvem Řasa v oku. Výstava bude prezentovat linii prací, které jsou nejčastěji zpracovávány v kamenině a asfaltu -souvisí s tvarem hledaným v tělesném kódu odpočívající a lenivých dívek a mladíků. Motivem je snad pohyb a artef(akt)… obraz a malba je podkladem, tedy soklem. Pro komorní plastiky stávající a nově vzniklé přímo pro prostor galerie NOV, ale jen naoko, teda pro oko.

„Klíčová je pro mě procesuálnost a vztah mezi užívanými metodami přínosem nových tvarů. Nikoliv prchavých figur. Zamyšlením nad jejich významy se rodí vnitřní perspektivy a estetické východiska. Jsem vnitřně přítomen principu, který je pro mne kontinuálním propracováváním a zpracováváním obrazu, jeho formy a smyslu.“

„…Tvary, které zůstávají v mojí paměti, jeví se neviditelnými, mohu je tedy nazvat touhou. Tento stav „toužení“ v prostředí malířského ateliéru, kde maluji barvou a kreslím uhlem.“

 

Autor: Ondřej Petulík          Autor: Ondřej Petulík

Ryba, hlubina, lotosy – Aleš Roleček

22. 12. 2014 – 16.1. 2015

Aleš Roleček se narodil roku 1958. Vystudoval střední zemědělskou školu; v roce 1987 byl přijat na bohosloveckou fakultu v Litoměřicích (to už byl dva roky tajným členem jezuitského řádu), krátce před dovršením studia opustil fakultu, odešel i z řádu a pracoval jako správce sbírek Východočeské galerie. Od roku 1996 vyučuje filozofii a dějiny umění na Prvním obnoveném reálném gymnáziu v Libni. Koncem 80. let založil v Pardubicích list Nohama napřed – časopis posledních věcí člověka, přispívá do revue Souvislosti a Muzejního věstníku, vydal knížku barokních fantasmagorií Postmortálie apod. Spolupracuje s Divadlem Archa, na základě jeho koncepcí a scénářů vznikly inscenace Marné tázání nebes, Pocta Antonínovi Koniášovi, Bedřich Bridel a nedávno Čajovna KarMa.

V NOVu přestaví výstavu Ryba, hlubina, lotosy. Tušové znaky věcí a obrazy rozpité na papíru. Na námět čínských textů a japonských emoci: Ryba nemá opouštět hlubinu a lotosy mají vyrůstat z bahna.

„Kaligrafie úzce souvisí s materiálem, který používá, což je papír a štětec, a tak vlastně souvisí s kreslením. Ne s malbou: písmo se blíží čínskému pojetí obrazu, a ten je spíš kresbou, obrysovou kresbou. — Další souvislost je mezi kaligrafií a literaturou: literát, který zvládá malbu, zvládá i kaligrafii, a naopak. Však se oba vyjadřují téměř stejnými znaky. — A kaligrafie samozřejmě souvisí i s náboženstvím. V kaligrafii platí „nomen-omen“, což znamená, že značka-ideogram skutečně vyjadřuje podstatu příslušné věci: jestliže ovládám značku, ovládám zároveň podstatu věci. Zkrátka: znak je schopen v sobě zachytit něco makrokosmu a vtělit to do svého mikrokosmu; znaky se dá vyjádřit univerzum…“

Aleš Roleček

10457603_1521125164773944_1149715029933207361_n      4a       DSC_0246