FILIP NÁDVORNÍK * Obrázky z venkovského života

vernisáž ve čtvrtek 15. dubna 2021 * Výstava potrvá asi do konce května 2021

Výjevů z venkovského života v posledním roce možná zažíváme víc, než kdy jindy. Lesy a parky jsou plné lidí, kteří by normálně seděli v kancelářích nebo v kavárnách, popřípadě slézali Anapurnu. Díky technologiím můžeme mít home office stabilně na chalupě, nebo i dočasně u rybníka. Vracíme se k sledování fází dne a ročních období, jež se nám ještě nedávno slévaly v nekontrolovatelný úprk číslovek tikajících na hodinkách. Filip Nádvorník se po absolutoriu ostravské fakulty umění přestěhoval na venkov doopravdy. A přizpůsobil tomu svůj režim, maluje, truhlaří, buduje ateliér, hospodářství, ovčín, stáj pro koně. Kolem pobíhají psi, slunce svítí a zalévá úrodné stráně…

Ne, ne, takhle jednoduché to není. Může být malíř zároveň sedlák? Některým se to podařilo, například slezskému malíři Paulu Gebauerovi. Jiní zůstali umělci, ale neustálým procházením krajinou se dostali venkovu, přírodě a ročnímu koloběhu velmi blízko. Poučení u Pietera Brueghela je záměrné, Brueghel na holandských sedlácích dokonale demonstroval lidské neřesti. I Nádvorníkovy figury jsou občas trochu směšnohrdinské, právě proto, že věří tomu, co dělají. Ačkoli kdokoli, kdo četl Houellebecqův Serotonin, si může být jistý, že evropský sedlák je ohrožený druh. Jeden z obrazů nese název Slezská gotika, podle amerického regionalisty Granta Wooda, jehož ikonickou malbu staršího páru s vidlemi před domem lze považovat za manifest venkovské existence.

Nádvorníkovy obrazy jsou výjevy ze života, uzlovými body, zároveň autobiografií. Vystavené jsou nejen malby, ale i rekvizity dotvářející situaci, cosi jako zátiší, jak je vidět i na pozvánce. Kovbojské boty a klobouk naznačují romantický vztah k zobrazenému výjevu, ale i nadhled. Zobrazení zemědělských prací je idylické, ale jen odsud posud, ve všem je nějaký háček, skrytá pointa. Bukolická, čili pastýřská témata mohou vypadat podobně, ale odehrávají se v Arkádii, v dokonale harmonickém světě. U Nádvorníka můžeme vystopovat spíš vliv grotesky, moderní epiky 20. století. Zajímá ho epos, hrdinský žánr, ale glorifikaci nevnímá jednoznačně.

Návrat k práci neznamená žádnou Sorelu, ani vliv sociálních proudů 30. let minulého století. Blíže je možná rokoková selanka, jejíž růžové brýle získaly trhliny, jimiž skutečný život prosvítá. Práce pro Nádvorníka není údělem a břemenem, jako u Jeana-Françoise Milleta nebo na obrazech sester Válových. Spíš je to namalovaná tendence DIY, udělej si sám. Vedle zátěže je pracovní proces i radostí a celkem pragmatickou činností, kterou si vyděláváme na živobytí. Malovat obraz je taky práce.

Práce není jen to, čím trávíme skoro třetinu našeho života, je to taky status a součást naší identity. Naše práce nás určuje pro ostatní. Filip Nádvorník se dostal k tématu práce přes zájem o to, jak věci fungují, zkoumal luky a šípy Indiánů, Eskymáků a sibiřských lovců. Na Kypru ho zaujala řecká mytologie, jež je jakýmsi základem pro naše kulturní uvažování. Od šípů a Odyssea s Penelope pokračoval přes biblické motivy, převzaté ale spíš z osobních setkání a ze současné literatury. Malby apoštolů jako truhlářů či rybářů reagují na Kazantakisovo Poslední pokušení Ježíše Krista. Studijní pobyt v italské Perugii s nedalekým Assisi se projevil zájmem o ikonografii Svatého Františka. Monumentální formy figur přiznávají také inspiraci avantgardami a muralisty, jakým byl například Diego Rivera, jenž se hrdinského a pracovního tématu také neobával.

Filip Nádvorník (1995) se narodil v Broumově, žil v Polici nad Metují, studoval v Hradci Králové u Jaroslavy Severové a v Ostravě na Fakultě umění obor vedený Josefem Daňkem a Liborem Novotným, oba z našeho prostoru už známe. Pracovní téma zúročil malíř v několika významných projektech, například na výstavě Dělník je smrtelný, práce je živá Ostravské galerie nebo byl součástí výstavy Písek ve vzduchu, Duna v PLATO v ostravském prostoru Plato (někdejší Bauhaus). Dnes žije Filip Nádvorník, finalista Ceny kritiky za mladou malbu a laureát Ceny galerie Gema art za rok 2020, nedaleko Jeseníku a maluje obrazy z venkovského života.

Martina Vítková