MARTIN OPL – instalace, videoinstalace (leden-únor 2019)

29S Martinem Oplem (1992) jsme se setkali poprvé jako se studentem ateliéru skla Ilji Bílka na UJEP v Ústí nad Labem v roce 2016 na Sympoziu Umění a Odpad / odpad a umění II. Už tehdy byl jeho talent nepřehlédnutelný, vytvořil ty nejčistší a nejlapidárnější objekty jak po materiálové, tak po konceptuální stránce. Rozhodně mezi profesory a hvězdami svého oboru nezapadl. Po více než dvou letech bychom rádi představili jeho volnou tvorbu – objekty, videoprojekce, a iniciovali lokální neformální diskusi nejen o kráse v umění a jejích limitech. Sklářský přístup k estetice jednoznačně směřuje, Martin Opl se zabývá barvami a jejich zjevením, viditelným a neviditelným, jeho práce má také zjevný environmentální rozměr. V roce 2017 se stal Martin Opl laureátem Stanislav Libenský Award.

https://martinopl.com/

Kurátor: Martina Vítková

 

JAN KOVAŘÍK – objekty (březen-duben 2019)

29Vyvřelé, vybuchlé houbovitě narostlé tvary, zbytnělí parazitní článkovci, šmoulí hřiby, ocucané žvýkačky, voňavé květiny, roztomilé chobotničky, ohlazené valouny, osahaná mýdla a vetřelčí sliz.  Absolvent akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru sochařství Jindřicha Zeithammla Jan Kovařík (1980) je nefigurální sochař. Dělá tvrdé a bytelné sochy, které vypadají velmi měkce, jako kdyby vyrostly v přírodě. Dosud vystavoval převážně v galeriích typu bílá kostka, ale zdá se, že jeho barevné řasy, bonbony, polštáře, podušky a bloby se budou lépe vyjímat v podzemí. V komplikovaném, ale inspirativním prostoru může sochař ukázat nejen, co dovede, ale rovněž vyplyne smysl jeho precizní práce s tvarem. Jsou jeho díla jen dovednou estetikou nebo skutečně představují proměnu přírodního tvaru v prostorovou poetiku humanistického vědomí?

http://jankovarik.blogspot.com/

Kurátor: Martina Vítková

 

JAN CILEČEK – sochy (květen-červen 2019)

Absolvent AVU v ateliéru Karla Nepraše a po něm Jana Koblasy narozený v roce 1976, je starším předchůdcem Roberta Palúcha, který započal studium u Koblasy a dokončil jej u Jaroslava Róny. Cileček představuje figurální pól sochařství anekdotického charakteru, zaměřuje se na mužská genderová témata objevitelů, závodníků, pilotů, potápěčů. A zároveň objektů startujících letedel, raketových lodí, helmy, která nabývá téměř biologických tvarů. Dalo by se říci, že rozšiřuje linii, již pro domácí český prostor nastavil ve dvourozměrném umění Kamil Lhoták. Zdánlivá vstřícnost publiku je ale pro sochaře pastí, Jan Cileček se překvapivě nestal součástí žádného významného výstavního projektu, přestože podobná témata na velkých zahraničních výstavách a bienále figurují a přitahují pozornost. V Art Space NOV bude mít vlastně poprvé možnost ukázat na samostatné výstavě (dosud vystavoval autorsky jen v Kině Pilotů v pražských Vršovicích), jak jeho dílo obstojí před veřejností laickou i odbornou.

Kurátor: Martina Vítková

 

MARKÉTA OPLÍŠTILOVÁ – instalace (červen-červenec 2019)

29Markéta Oplištilová (1992) je absolventkou Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem, oboru přírodní materiály, absolvovala stáže na Accademia di Belle Arti di Firenze v Itálii a na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Studovala také v Ateliéru sochařství UMPRUM v Praze pod vedením Dominika Langa a Edith Jeřábkové. Nejdůležitějšími tématy jsou pro ni člověk a místo. Upoutala na sebe pozornost již hravou Romskou abecedou z pingpongových míčků, věnuje se analýze konkrétních situací, jež doprovázejí výstavní aktivity, ale je také autorkou dvou rozměrných realizací. Dřevěné Oblohy z roku 2015 a Památníku u Chemparku v Záluží, který připomíná oběti výstavby chemických závodů

http://artikl.org/vizualni/prostor-jako-predmet-zajmu

https://www.works.io/marketa-oplistilova

Kurátor: Martina Vítková

ODPAD A UMĚNÍ V. – výstava ze sympozia (září-říjen 2019)

V roce 2019 si Pardubice připomínají výročí slavného Artchema, které pořádali na konci 60. let František Kyncl, Jiří Toman a Jaromír Zemina. Art Space NOV vybírá účastníky sympozia a tím i výstavy z řad umělců, kteří dokáží pracovat s chemickou povahou materiálů a reakcí.  Jednáme také o doprovodných programech – návštěvách pamětníků, mezi něž patří Stanislav Kolíbal a Jaromír Zemina. Výročí Artchema se výstavním (ale nikoli sympoziálním) projektem rozhodla uctít také Východočeská galerie v Pardubicích, který připravuje Tereza Nováková. Oba projekty se místem, časem, myšlenkou a pravděpodobně i kooperací propojí.

Kurátor: Martina Vítková

MARTIN DOŠEK – koláž (listopad-prosinec 2019)

29Martin Došek (1967) je známý pardubický grafik a webdesignér, který zaplavuje sociální sítě přátel svými kolážemi, neustále překvapivými a invenčními. Přesto nebo právě proto nebyl dosud adekvátně a komplexně publiku představen jako výrazná a zralá tvůrčí osobnost. Téma koláže v Pardubicích kulminuje. Proces započal výstavou v červnu roku 2018, kdy se v Art Space NOX představily dosud neznámé práce Víta Vokolka vedle často publikovaných, ale nejasně datovaných koláží Jiřího Tomana. Další kapitolu připsala v říjnu pardubická městská Gampa výstavou Bez práce nejsou koláže kurátorky Aleny Bartkové. Po kratší odmlce se v listopadu 2019 podíváme podrobněji na sestříhaný a metamorfovaný svět papírových kouzel Martina Doška, který pokaždé znovu dokazuje, že ta naprosto nejtradičnější surreálná koláž ještě stále nevyčerpala pramen a má čím překvapit, ačkoli se to může zdát po všech surrealistech 20.století a Jiřím Kolářovi nemožné. Martin Došek navíc používá trochu podobný princip apropriace jako Yasumasa Morimura. Na rozdíl od Japonce se za slavná umělecká díla nepřevléká a nemaskuje, ale dostává se do nich podloudně, grafickou prací na počítači, přesto si historii umění v jejich nezpochybnitelných masterpiecech přivlastňuje. Koláž je téměř vždycky pop-artová, protože těží z tištěných materiálů, které nás obklopují. O čem se nediskutuje, to není v médiích ani v koláži, až na vzácné výjimky, když se tvůrce odváží cíleně destruovat archívní materiál.   

http://martindosek.com

Kurátor: Martina Vítková