květen – červen Petra Švecová Smaragdové děti * Nahoře nebe, dole taky * Nahoru, dolů, nahoru * Tabula smaragdina

Absolventka Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru Vladimíra Skrepla v roce 2018 reprezentuje materiální i filozofický floating mezi obrazy, objekty, mizením a pohybem. Tentokrát autorka přichází s námětem, který od ní nečekáme. Pohybuje se mezi alchymií, mystikou a obratem ke světlu. K výstavě sama autorka napsala:
„To, co je dole, je jako to, co je nahoře a to, co je nahoře, je jako to, co je dole.“ Smaragdová deska
Vize výstavy pro Galerii Art Nov v Pardubicích je od počátku připravována jako site specific malířský projekt, který reaguje na samotné prostory galerie. Sklepní a členité historické prostory možná nejsou vhodné pro klasické závěsné obrazy, ale na druhou stranu oproti klasické „white cube“ s sebou přinášejí celou řadu významů a emocí. Jako bychom se v galerii nacházeli ve světě „pod světem“, uprostřed spletitých kořenů, z nichž vyrůstá náš svět. Prostor „pod“ odkazuje k podvědomí, symbolům a archetypům, ale o to víc nás nutí se dívat vzhůru, nutí nás pokusit se přinést do prostoru světlo. Světlo ne jakožto fyzickou formu, ale světlo jako obrat. Světlo, které nás vede k uvědomění, že kdesi nad námi se nachází prostor, v němž se zhmotňují naše představy a touhy – podobně, jako se kořeny mění v rostliny, které kdesi nad námi vytvářejí kvetoucí zahradu.
Smaragdová deska a „svět pod světem“ je přitom výchozím momentem pro samotnou výstavu hned v několika ohledech. Nejen, že pro plánovanou výstavu počítám s konkrétními odkazy na zobrazení nebe v hermetických sděleních či mytologiích, dlouhodobě ale pracuji s osobními archetypy, tvary, které máme každý z nás v podvědomí jako osobní symboly. Mapa myšlenek a pocitů, které ovšem nejsou náhodné, ale vycházejí z naší podvědomé paměti i kulturní historie.
Navíc Smaragdová deska je filozofickým základem hermetismu, který ovlivnil i alchymii – a jak píše teoretik umění James Elkins ve své knize What painting is, malba je vlastně také alchymystickým procesem. Čímsi, co umělce pohltí a co nesměřuje jen k samotnému výsledku – obrazu, ale i hluboké duchovní proměně. „To, co je dole, je jako to, co je nahoře a to, co je nahoře, je jako to, co je dole.“ Uspořádání obrazů je vytváření světa, který odráží principy a řád vesmíru.

https://www.petrasvecova.com/
Kurátor: Martina Vítková a Adam Hnojil