Aktuálně

FLORES DE LA MUERTE

» svět je velká vražda « 

Martin Mulač

kurátor výstavy: Kamil Princ

24. 9. – 24. 11. 2026

„Flor de la muerte“ je přezdívkou pro květenství agáve, neboť tato rostlina vykvétá pouze jedenkrát a následně brzy umírá. Stejně tak Mulač ve své výstavě hledá a novoplatonsky nachází triumf duchovních principů nad pomíjivou hmotou, kdy myšlenkový koncept a vyšší idea překonává prchavost fyzické formy a časovou ohraničenost lidského života. Malíř rozvíjí Heideggerův ontologický koncept bytí k smrti, kdy konfrontace s vlastním zánikem vede k hlubšímu pochopení bytí. U agáve není smrt tragédií, ale přirozeným vyvrcholením existence. Autentický život dosáhneme právě tehdy, když přijmeme svou smrtelnost ne coby něco negativního, nýbrž jako memento mori motivující nás prožít svůj pozemský čas rozvážně a smysluplně. Mulač ve svých obrazech křísí dávno mrtvé umělce a slavné osobnosti po boku bohémů a zločinců svorně tančících svůj dance macabre, kde všichni jsou si rovni. Dobro a zlo ztrácí svoje kontury a jediné, co hraje roli, je hamletovské „Být, či nebýt“. Teprve v konfrontaci se svou dočasností může člověk dosáhnout celistvosti.

Druhá část názvu je parafrází citátu Ladislava Klímy, jemuž je tato výstava také dedikována. Mulačovým záměrem je aplikace Klímovy teze „Být vědomě, chtěně neřestným, způsobným může znamenat: být andělsky čistým, ctnostným a božsky volným“ na poli umění. Tedy dosáhnutí krásy a čistoty skrze zobrazování ošklivého a nečistého. Mulač prostřednictvím symbolů vanitas thanatofilsky pitvá svět a odhaluje jeho pravé kontury. Jak podotkl Miloš Urban: „Morbidita má ve vnímání světa své místo – […] Je to prostředek, přes nějž se dá dostat k vyšším hodnotám života.“ Umění dekadence je estetizací trýznivého vědomí smrti, kde se konečnost střetává s vteřinou věčnosti podobně, jako květ agáve ozdobí kadáver odumírající rostliny.

Mulač ve své malířské praxi radikalizuje antifýzis.Tento pojem Hany Bednaříkové označuje odpor vůči přírodě, přirozenosti a normativnímu řádu věcí. Malíř však toto obrácení se k umělosti transcenduje až k hraničním stavům. Už nejde jen o odmítání světa takového, jaký je, nýbrž o kontroverzní názor, že sama objektivní realita je iluzorní, a tudíž chorobná a odporná. Sám Klíma hlásal, že pozemský život je brodění se hnojnicí a jediná hodnota světa je možnost opovrhovat jím. Logika je artificiální, vylhaná, tedy alogická. Kauzalita, čas a prostor nejsou pevným axiomem, ale uměle ustanovenými pravidly ludibrionistické hry ve snícím vědomí božského netvora, kterého Klíma blasfemicky ztotožňoval sám se sebou: „Deus Sum!“

Mulače bychom také mohli označit za subverzivní umělecký úkaz. Ve své výtvarné tvorbě zobrazuje Boha ve formě kostlivé Smrtky. Kde filozof proklamoval: „nic není kromě myšlení“, tam malíř konstatuje: „nic není kromě umírání“. Mainländerovská vůle k zániku (tj. teorie, že jediným smyslem bytí je směřování ke smrti) není považována za pohromu, ale za groteskní veselohru, v níž jsme všichni protagonisté jarmarečního morytátu samotného univerza. Mulačovy postavy tančí valčíky na vlastních hrobech, vítajíce svůj blížící se skon. Jako by život byl Nozickův stroj na zážitky, který však vytváří jen samé noční můry, a my se těšíme na konec této hrůzostrašné projekce. O tom, že je život snem a smrt zazvoněním budíku, básnil už J. H. Krchovský, který na závěr své básně hořkosladce dodává: „Zkurvenej živote, měl jsem tě, vole, rád!“ Podobně i Mulač nás skrze zpodobňování negativních stránek existence učí lépe si všímat těch pozitivních.

Martin Mulač se narodil 9. března 1988 v Praze a vystudoval Akademii výtvarných umění v ateliéru Grafiky I. u prof. Lindovského. Je laureátem několika uměleckých ocenění, např. Grafika roku, Cena Plzeňského kraje, Cena Památníku národního písemnictví aj. Krom výtvarné tvorby se věnuje i pedagogické činnosti. Vystavoval doma i v zahraničí, např. v galeriích DOX, GASK, Portheimka, Národní galerie – Veletržní palác, BBLA New York, Art Gallery Chez Xefo Barcelona, La Trampa Gráfica Contemporánea Mexico city, Kunstlerhaus Vereinigung Factory Vídeň atd.