Výstava sdružuje mladé autory zabývající se tématem internetu, meme kultury a brainrotu. Kurátor svoji práci nevnímá jako úkol přinášet odpovědi. Naopak chce klást otázky a nabízet různé cesty/možnosti interpretace jednotlivých děl. Výstava vznikla z úvahy nad paradoxem: proč se mladí umělci, kteří vyrůstali online, rozhodují vyjadřovat digitální obsah prostřednictvím tradičních médií jako je malba nebo kresba?
Můžeme tak rozsáhlé téma vůbec obsáhnout v rámci jedné výstavy? Je internet pro každého z nás stejným tématem? Dokáže lidský mozek pojmout tak obrovské množství obsahu a jeho neustálou proměnu? Během příprav jsem si uvědomil, že i mezi námi existuje (byť nevelká) věková bariéra a rozdílné zkušenosti. Sledujeme jiný obsah, vnímáme internet jinak. To nás přivádí k myšlence, že internet je ve své podstatě velmi individuální záležitost, těžko uchopitelná jako jednotné, masově sdílené téma.
Rozdělme si téma do tří bodů, které nám pomohou v orientaci ve výstavě:
1) Vystavená díla jsou ovlivněna internetem a dobou svého vzniku. Každý umělec na výstavě si z daného tématu vybírá pro svou tvorbu jen fragment kapacity celého virtuálního prostoru. Každý jeden z nich přistupuje k tématu s jiným zájmem, jiným uměleckým vyjádřením. Jednotlivá díla se od sebe nemohou víc lišit.
Výtvarnice Martina Horáková ve svých dílech přejímá estetiku internetové it-girl a koketuje s humorem ikon současné popscény.
V obrazech Petra Holečka si lze všimnout různých popkulturně důležitých celebrit, znaků či událostí. Spojuje je však do neobvyklých souvislostí. Jeho obrazy až silně představují reklamy – často naprosto neorganizované – avšak schopné předat informace a vnuknout nám pocit své potřebnosti.
Matouš Kašpar používá internetovou logiku a ironii, jeho obrazy nám snadno mohou navodit pocit až postinternetové deprese – vyčerpání z neustálého přísunu informací a barev – neschopnost uniknout napojení.
Dílo Pavla Petříka se postupně změnilo z fascinace filtry a úpravou své image na instagramu do barevných rozkládajících se koláží propagující ideu american-dream-life. Kompozice jeho děl může našemu přepálenému mozku pomoci se orientovat a všímat detailů.
Magdaléna Rybanská se ve svých závěsných dílech zabývá působením sociálních sítí na jednotlivce a při jejich pozorování nám navozuje až nostalgický pocit, nasycený angel-light estetikou.
František Štípek se na aktuální výstavu uchýlil zpět k technice kresby a instalace. Vytvořil trojici dřevěných boxů inspirovaných memy s nádechem ironie a aktivismu.
Lukáš Prudík ve svém videu tématizuje trend backrooms. Uzavírá tím celou výstavu a navozuje nám stejný pocit, jako po tříhodinové session doomscrolllingu, kdy se sotva vyhrabete z postele, abyste se šli navečeřet
2) Autoři převážně pracují v tradičním médiu.
Paradoxně si autoři na zpracování virtuálního tématu vybrali konkrétní a hmotné médium – malbu/kresbu. Někteří až dokonale kurátorují internetový odpad na svá plátna a tvoří tím nové spojitosti/nové memy a nový obsah, ve kterém jsou k samotnému jádru obrazu kritičtí. Můžeme si všimnout, že ve většině děl lze najít mírnou ironií nad zobrazovanými tématy – ironii, které se nese i celými sociálními sítěmi – už nevíme, co je bráno vážně a co je jenom vtip. co je pravda a co hoax. Zůstáváme zmatení, stejně jako můžeme být zmatení z úmyslů vystavujících. Opěvují nebo kritizují současný stav sociálních sítí/internetu?
Výjimkou v celé výstavě jsou pouze dva autoři, kteří svým dílem přesahují tradiční médium (malba/kresba). Magdaléna Rybanská pracuje technikou tepaného plechu s potiskem. Jediné virtuální dílo pro výstavu vytvořil umělec Lukáš Prudík. Video je ironicky umístěné nakonec jako předzvěst přerodu umění do virtuálního prostoru, vycházející z klišé narativu přechodu z tradice k budoucnosti. Zakončuje tak doom scrolling expozicí a s koncem výstavy přichází návrat zpět do skutečného světa – pro mnohé, do prostředí bez jistot, se spoustou povinností, všudypřítomného tlaku okolí a s absencí vědomí vlastní hodnoty. Jediné, co brzy chceme, je znovu vypnout, usednout za obrazovku a shlédnout něco vtipného.
3) Díla odkazují na různé meme/internetové estetiky/popkulturní odkazy, tudíž pro některé návštěvníky nesou jinou hodnotu než pro jiné.
Sami autoři svojí práci vnímají jako citování trendů a podprahových, pro starší generace nepochopitelných, easter eggů. Pro mnohé diváky nemusí ani jedno dílo nic znamenat, ocení estetiku a řemeslný um či rukopis jednotlivých umělců. Svou konceptuální hodnotu obrazy získávají až v očích svých diváků. /Vojtěch Fábry
Definice cizích pojmů zpracovaná umělou inteligencí Gemini:
- meme – vtipný nebo zajímavý obsah, který se šíří online, často ve formě obrázku, videa nebo textu, a který se stává populárním a je často napodobován nebo upravován.
- brainrot – úpadek mentálních nebo intelektuálních schopností, často připisovaný nadměrné expozici triviálnímu a nenáročnému obsahu na internetu.
- it-girl – termín označující atraktivní, dobře známou mladou ženu, která je vnímána jako okouzlující a má osobitý styl. Dnes se „it girl“ často používá pro ženy, které jsou módními ikonami, mají silnou osobnost a jsou aktivní na sociálních sítích.
- american-dream-life – víra, že každý člověk ve Spojených státech má možnost dosáhnout úspěchu a lepšího života, obvykle prostřednictvím tvrdé práce a odhodlání.
- angel-light – Metaforicky se „angel light“ může vztahovat k uměleckému ztvárnění nebo fotografické technice, která zdůrazňuje jasné, surrealistické osvětlení, dodávající snovou kvalitu a navozující „andělský“ nebo éterický vzhled. Jde o vytváření vizuálního efektu, který evokuje pocity krásy, čistoty nebo nadpozemskosti.
- backrooms – nekonečné bludiště náhodně generovaných kancelářských prostorů, charakterizované pachem mokrého koberce, žlutými stěnami a bzučícími zářivkami
- session – Může se jednat o: 1) zasedání, schůzi, shromáždění (např. parlamentu), 2) obchodní seanci (např. na burze), 3) hudební jam session, 4) relaci v informatice (např. uživatelskou relaci na webu), 5) v aplikacích jako je Session (soukromý messenger) jde o aplikaci na ochranu soukromí.
- doomscrolling – je akt nutkavého konzumování negativních zpráv online, který často vede ke zvýšené úzkosti a stresu. Toto chování zahrnuje nekonečné procházení článků, příspěvků na sociálních sítích a dalšího obsahu, i když to způsobuje úzkost.
- hoax – je úmyslně vykonstruovaný podvod, jehož cílem je oklamat lidi.
- easter-egg – v kontextu softwaru, videoher nebo jiných médií to je skrytá zpráva, obrázek nebo funkce, která není snadno zřejmá ani zdokumentovaná. Často se jedná o hravé doplňky, interní vtipy nebo poděkování tvůrcům.
