Na počátku úvahy byla zvědavost, co se děje nedaleko za hranicemi na východ, jaké tam žije umění, z obvyklých zdrojů se o něm moc nedovídáme. Díky pátrání se zjistilo, že kontakty mezi českými a ukrajinskými umělci a školami existují a jsou překvapivě pestré. Aktuálně máme tři zdroje a tři možné varianty, jak výstavu zrealizovat. Klíčová je ale možnost do Lvova odjet (z Pardubic létá přímý spoj), což na podzim nebylo možné. Ostravského festivalu performance Malamut se účastnil performer a malíř ikon Volodimyr Toplyi. Falší kontakt se objevil prostřednictvím Českého centra. Výstava může být i souhrnem reakcí studentů 3. ročníku Národní umělecká akademie ve Lvově na aktuální dění. Je otázkou, zda jejich současný skupinový projekt „Karanténní deníky“, dokumentace úvah a pozorování individuálních zkušeností s izolací od začátku března 2020 až do prvního uvolnění karanténních omezení bude ještě zajímavá. Tato výstava může být v případě pokračujících obtíží s pandemií instalována až v roce 2022.
Kurátor: Martina Vítková
Co proběhlo
-
listopad – prosinec SOUČASNÉ MLADÉ UMĚNÍ ZE LVOVA
-
Neviditelné synagogy, fotografie Štěpán Bartoš
Ve spolupráci s Drážďanskou galerií, Německým fondem… připravujeme jednu výstavu také mimo zdi a útulný dvorek Art Space NOV. Hledání zmizelých stop mezi řádky, v mezerách mezi novými stavbami, v prostoru mezi světlem a stínem je dlouhodobým zájmem fotografa Štěpána Bartoše. Je mnoho druhů zapomnění – represivní vymazání, nařízené zapomenutí, zapomnění jako zásadní prvek při vytváření nové identity, strukturální amnézie, anulace, plánované zastarávání, zapomnění jako ponížené mlčení… a téměř všechny postihly památky po osídlení židovským obyvatelstvem nejen v Pardubickém kraji. Zapomnění, v němž se kumuluje politická účelnost a kolektivní pocit studu naštěstí nepřevládají až dosud. Mnohá místa se podařilo obnovit, některé jsou oblíbenými turistickými cíli, jiné chátrají i nadále. Všechny slouží jako připomínka faktu, jak krutá doba může být. Doba, kdy lidskost a etika selhala.
Židovské obyvatelstvo je v Českých zemích doloženo od 10. století, tedy od doby předrománské, od Svatého Václava. Po většinu času žili Židé v diaspoře, spoutáni mnoha podmínkami a často i zámky, aby nemohli večer a v době svátků svá ghetta opustit. Některé doby bylo soužití většiny s menšinou klidnější a spokojenější, jiné nikoli. Židovské obyvatelstvo obohatilo tuto zemi o různorodost a rozmanitost, o obchodní aktivity, obuvnictví, textilní průmysl, slavné stavby, umělecká díla i výjimečné osobnosti. Druhá světová válka ale jakékoli soužití prakticky ukončila, z transportů do pracovních a vyhlazovacích táborů se nevrátil téměř nikdo z těch, kdo nuceně nastoupil do vlaku na pardubickém nádraží. Život v židovských ulicích, domech, obchodech a synagogách utichl. Nebylo, kdo by je udržoval. Mnohé ulice byly zbourány, hřbitovy zničeny.
Teprve po roce 1989 docházelo k obnově. Fotograficky zachycená místa zchátralá i nově rekonstruovaná nemůžou zakrýt, že jsou památkami po civilizaci, která tu již nežije. Z fotografií je zjevné, že něco snad přece zůstává. Dějiny nemohou zapřít zmařené osudy lidí, jež se tu cítili doma, a dnes po nich zbyly právě jen připomínky prostřednictvím míst, kam pravidelně chodili, v co věřili a kde byli pohřbíváni. Historici dokážou příběhy zrekonstruovat prostřednictvím hmotných i písemných dokladů a není to vyprávění příliš optimistické. Fotografie umí ještě lépe než texty vyprávět o smutku, o tom co přetrvává, co mizí a co prorůstá travou a keři. Židovské památky odkazují na kulturu tak jinou a tak houževnatou, která v české kotlině žila přes tisíc let. Vnímáme je s pokorou a respektem k tomu, jak tragicky moderní dějiny proměnily mapu obyvatelstva doby až příliš nedávné.
Štěpán Bartoš (1963) je významný pardubický fotograf, má na svém kontě řadu knih a fotografických dokumentů. Ve své tvorbě se nechal ovlivnit světlem a citlivostí Josefa Sudka v ateliérové tvorbě, a samozřejmě také fotografy Magnum Photos. Fotografuje architekturu, interiéry i design, stejně jako portréty. Snímá umělecká díla pro tisk, dokumentuje výstavy, stojí za činností nové pardubické galerie zaměřené na mladé umění Art Space NOV. -
Ondřej Petrlík: Fotosochy
[dflip id=“4902″ ][/dflip]
-
Ondřej Petrlík: Fotosochy (za oponou)
[dflip id=“4907″ ][/dflip]
