Mad as a Human Being
vernisáž ve čtvrtek 29.1.2026 v 18.00 , výstava potrvá do 28.3. 2026,
“Mráz nebyl to, vždyť po mase
mi horkost sirokosy šla.
A oheň ne – mých nohou mramor
by chladil dlažbu kostela.“
- Emily Dickinson
Tak dlouho jsme žili, až jsme došli na konec světa. V ústech máme popel a oči nám drásají erinye. Popel dusí póry, plní ústa, usedá na vše kolem a drží nás v ústraní. Třesu se v místnosti, přichoulený k nepoznatelné technice – reliktu dnešní skutečnosti. Neodnáším si jen vzpomínky na okolní obrazy, ale také saze na botách a vůni oleje, dřeva a dehtu v nose.
Gréta Fedora Homzová ve svých dílech vytváří situace a obrazy se silným, naléhavým vizuálním jazykem. Neomezuje se na tradiční malbu, ale pracuje převážně s alternativními materiály, jako jsou lepidlo na dřevo, acetón, asfalt či slunečnicový olej. Její obrazy tak působí spíše jako objekty – hmoty, které se před očima rozpíjejí, prosakují a rozpadají. Autorka se nezabývá pouze materiálem samotným, ale vkládá do svých děl i výrazné myšlenky a příběhy.
Z tematických okruhů, které Homzovou v posledních letech zajímají, lze zmínit militantní tradice společnosti, zkušenost mužů na vojně, dobrovolné i nedobrovolné konce světa či přímé setkání se smrtí. V letošním semestru se její pozornost obrací především k ženám – k jejich dospívání a překážkám, které jim život klade do cesty. „Velké i malé konce světa z pohledu žen.“ Ve svých obrazech popisuje přežívání bolesti, cestu od dívky k ženě.
Název výstavy odkazuje ke stejnojmennému ústřednímu obrazu. Ten se inspiruje archetypem postavy Kloboučníka z románu Alenka v říši divů od Lewise Carrolla, jehož jméno vychází z anglického pořekadla “mad as a hatter“ (šílený jako kloboučník). Toto rčení se do širšího povědomí dostalo v souvislosti s tzv. kloboučnickou nemocí, která byla způsobena dlouhodobým vdechováním rtuti při výrobě klobouků. Pacienti trpěli halucinacemi, třesem a podrážděností.
Pro výstavu Mad as a Human Being v Art space NOV jsme vybrali soubor maleb a kreseb různého stáří. Jsou vzpomínkami na oheň, jenž spálí vše, co je nám blízké, trosky okolního světa, po nichž se lze galerií doslova procházet, rozvířit saze a popel….
Pomíjivost budoucnosti, hrozba nastupujících válek a krizí. Nad světem se vznášejí erinye – bohyně pomsty a odplaty. Svět končí a lidské bytosti se ho rozhodli nezachránit. /Vojtěch Fábry
Gréta Fedora Homzová (*2003) pochází ze Slovenska. Studovala na Vysoké škole výtvarných umení v Bratislave, odkud přešla na Akademii výtvarného umění v Praze do ateliéru Malba 3.